Angina pectoris patří mezi nejrozšířenější onemocnění srdce spojené s jeho nedostatečným zásobením kyslíkem. Nejběžnějším důvodem, proč k této nedostatečnosti dochází je kornatění tepen způsobených aterosklerózou. Na té se podílí mnoho faktorů, jako je dědičná predispozice, kouření a nezdravé stravování. Stravování ovlivňuje hladinu cholesterolu a dalších krevních tuků. Nikotin se poté podílí na jejich zvýšené míře ukládání do stěn cév. Aterosklerotické pláty poté postupně snižují pružnost a průsvit zasažené tepny. Ta posléze ztrácí schopnost pružného reagování na zvýšenou zátěž. V klidovém stavu sice dokáže srdce zásobovat dostatečným množstvím kyslíku, avšak ve chvíli kdy v důsledku námahy poptávka vzroste, již nestíhá. Další vzácnější příčinou vzniku záchvatu anginy pectoris je křečovité stažení věnčitých tepen.
Průběh onemocnění rozdělujeme na dva druhy, jsou rozlišeny dle závažnosti a vyvolávajících faktorů. Nejčastější formou je chronická stabilní angina pektoris. Záchvat mývá vždy obdobný průběh a i spouštěcí mechanismy lze poměrně snadno odhadnout. Každý pacient má již jasnou představu, kolik zátěže snese, než dojde k deficitu kyslíku. Na vině může být jakákoliv zvýšená námaha, stačí vyjít několik schodů, snažit se doběhnout autobus nebo se věnovat trochu náročnější práci. Vyvolávacím faktorem však může být i rozčílení nebo obdobná stresová situace, kdy roste krevní tlak a tepová frekvence. Nepříznivě působí i příliš chladné prostředí. Druhou formou je nestabilní angina pektoris, což je mnohem vážnější forma tohoto onemocnění s tendencí k zhoršování stavu. Četnost ani intenzita záchvatu se nedá naprosto předpokládat. Stejné kritérium platí i o vyvolávacím faktoru. Jeden den bez potíží nemocný vyjde několik pater schodů a následující den mu stačí pouhá chůze po rovince.
Záchvat se projevuje zejména ostrou pálivou až svěravou bolestí v oblasti za hrudní kostí. Ta se poměrně často šíří do levého ramene a následně ruky, případně čelisti. Bolest je intenzivního charakteru a povětšinou do pěti minut vymizí. Trvat však může až 15 minut, při delším trvání bez reakce na nitroglycerin je nutné brát v úvahu infarkt myokardu. U někoho se během záchvatu mohou objevit i další průvodní symptomy jako je pocení, dušnost a úzkost. Po propuknutí záchvatu již samotná bolest donutí k přerušení právě prováděné aktivity a usazení do klidové polohy. Pro mírnění příznaků se typicky využívají nitráty podávané ve spreji pod jazyk. Krom těchto léků užívaných během akutních potíží se velice často předepisují tzv. antiagregancia, jenž zabraňují shlukování krevních destiček a působí tak jako jistá prevence proti infarktu. Podstatnou úlohu hrají i léky na snižování vysokého tlaku a tepové frekvence. Velice často užívanými medikamenty této skupiny jsou beta-blokátory. Krom samotným léků je však také potřeba změnit svůj životní styl. V první řadě je nutné snížit příjem tučných jídel a dopomoci tak lékům stabilizovat hladinu cholesterolu na přijatelných hodnotách. U kuřáků je nezbytně nutné přestat kouřit a začít se věnovat pravidelnému pohybu. Aerobní cvičení podporuje funkci krevního systému a jeho intenzita by měla být přímo úměrná zdravotnímu stavu. U anginy pectoris se často doporučuje jízda na kole či plavání.